Nocturno

...

Nahá je moje duše a nocturno tiché do noci zpívá.
Nahá jak zimní břízy, které, jak to v podzimu bývá,
semkly se v šiku, by přežily třes.
Z otázky prosté vykroutila ses,
však já se ptám – co bude zítra?
Co bude, až slunce se probudí z jitra?
Začne zas odvěký frmol a stres?
Když teď zírám do noci,
bez vědomé pomoci a pozvání prost,
přichází samozvaný host –
- psychický pres...
Alkohol bývá jak zločin, tak trest.